slideshow 1 slideshow 2 slideshow 3 slideshow 4 slideshow 5 slideshow 6 slideshow 7 slideshow 8 slideshow 9 slideshow 10 slideshow 11 slideshow 12 slideshow 13 slideshow 14 slideshow 15 slideshow 16 slideshow 17 slideshow 18 slideshow 19

Jste zde

Tre Cime + Marmolada

AKTUALIZACE - NOVÉ FOTKY TADY :)

Tre Cime a Marmolada

 

 

Účastníci zájezdu: Jarin+Mareček+Lukáš
Termín : 20 – 27.8.2010

 Den první:


V pátek večer nasedáme do 1,2HTP a Marečkovou rychlostí míříme, nebo spíš se řítíme směr Tre Cime. Hned po odjezdu si na chvilku schrupnu, abych mohl později vystřídat řidiče, no nicméně, když jsem se vzbudil, tak jsme právě stoupali k parkovišti pod Cimy, takže nevím co se přesně dělo, ale asi nějaký časoprostorový posun.

Den druhý:

Budím se opět lehce zmaten v 8 ráno, ovšem na místě kde jsem usínal, takže je vše v pořádku.Ranní vtípky na moje noční koma přecházím a plný optimismu ženu ty dva letce ke skále.Začínáme v 11:00 na Cima Piccolisima – Preuss Crack - 5 - 220m.Tlačí se na nás dva přátelští Italové, ale naši trojku nemůžou chytit a ve 2 odpoledne jsme nahoře. Takže, co s načatým dnem?

Co takhle Cima Grande – Dulfer Dyhedral – 5 – 250m.

Ovšem přístup samozřejmě volíme ze severu, což je velká chyba, neb tato zkratka byla sice kratší, ale výstup do sedla sněhem a rozsypávajícím se komínkem nás pěkně zdecimoval, takže k nástupu se dostáváme až ve 4 odpoledne. Ovšem den je dlouhý a dva sprinteři(Mareček a Lukáš) dokážou divy. Jojo, už vím proč Mário říkal very wet a pak ještě něco, čemu jsem nerozuměl, ale myslím, že to znamenalo slizký a na ho……. A bylo, naše rychlost je pryč. Nahoře jsme akorát na soumrak v 8:30 a hurá dolů slaňovat.Dalo by se říct, že nám osud naznačil, že v noci se neleze, takže když se nám mokrý lano kouslo naposledy při posledním slanění, tak bylo 23:00, nechali jsme ho tam viset a šli spát.

 

Den třetí:

Budím se brzy a jdeme s Marečkem pro lano, Lukáš ještě spí a tak si dáváme sraz v 10:00 pod Cima Piccola – Spigolo Giallo (Žlutá hrana) - VI+ - 380m.

Vystoupáme normálkou na Cima Grande a zkratkou k našemu poslednímu slanění. Lano máme a v 10 čekáme na Lukáše(marně). Lukáš nám šel naproti ke slanění, ale lano už tam nebylo haha…, takže půl hodiny zpoždění a navíc už ani němci nechodí brzy na nástupy, takže ještě čekáme frontu u nástupu, prostě drama. Začínáme v 11, ale jde to dobře a v 6 jsme nahoře. Slaňujeme a Mareček nás začíná lákat do hospody na kávu, suťovištěm úplně běží, takže nám je jasné, že jde hlavně o něco jiného. A je to tady, záchody zavřený, pivo mají, kafe taky, ale na dotaz toalety Italka vrtí hlavou – zavřeno.

Marečkova temná věta “ maj co chtěj“ nám dochází, až když se s veselým výrazem vrací od heliportu nejméně o 5kg lehčí a slovy to se budou divit, jak se kráva dostala tak daleko……

 

Den čtvrtý:

Bojová nálada trvá, je rozhodnuto Cima Piccola - Gelbe Mauer (Žlutá stěna) – VIII+ - 320m Sportovní cesta ve skvělé stěně, začínáme v 11, protože se před námi vlečou 3 Italové,Lezení fantazie, jen ta moje vytrvalost, po třetí osmě už začínám posedávat, lezu jako třetí a tahám za sebou batoh, což není zrovna sranda, v cestě jsou jen 3 délky lehčí než 8-, navíc Mareček poplival štand a neřekl mi o tom, na svoji omluvu pouze poznamenal, že bral tu polici někde jinde. Italové lezou pomaleji a tak na ně pořád čekáme a je nám zima. Asi nás chtějí ohřát a tak jeden, po dohodě s Marečkem, který je s ním už na štandu a na nás vesele volá dolu „Ital říká pipi, copak to asi znamená??????“ No prostě chčije dolů. Naštěstí foukal dost vítr, takže kdyby to nešlo proti větru, tak by nás to úplně minulo. No, v 7 jsme nahoře a slanění je na pohodu.

 

Den pátý:

Rest day. Jedem na Marmoládu, kupujeme průvodce a jdeme se podívat na nástup Ryby a Dona Quixota. Stěna je obrovská, takže nejdříve si dáme Dona Quixota na seznámení a tak.Lukášova slova To vyběhneme za 8 hodin a sjedeme lanovkou se mi zdají dost optimistická, ale zní to dobře.

 

Den šestý:

Vstáváme ve 3:00 a ve 4 vyrážíme, s batohama jsme trochu pomalejší, takže místo 2 hodin na nástup, začínáme lézt až v 7. Nemá cenu ani zmiňovat Lukášův maglajzák, jak krásně se umí kutálet od nástupu po svahu a zdržuje nás další půlhodinu, Když nás mnohem déle zdržuje mokrý komín v nástupové variantě – jmenuje se „Starting variant“a za popis v průvodci „This is „Don Quixote“ beautiful and long starting variant“ by měl někdo spapat alespoň kilo feferonek :( - která je sice delší, ale o to více náročná (já bych to nedal), ale Marečka terminátora nic nezastaví, takže konečně jsme zase v cestě. Lezení dobrý, jen Lukáš je nějakej unavenej a dokonce nám usíná na štandu, ale jen na chviličku, pro naše pobavení. Naše rychlost je pryč, a když si přidáváme před vrcholem další těžší variantičku, tak jsme v 8 nahoře a s tmou slaňujeme na ledovec. U lanovky přemýšlíme co dál. Spát se nám nechce a navíc Mareček nachází feratu, která vede tam, kam potřebujeme (tak 4 hoďky a jsme dole), takže je rozhodnuto a jde se dolů. Tak první část je po lanech, to by nám šlo. Druhá část sutí, to umíme. Ale klečový porost na svahu nás pohlcuje a na to jsme krátký. Ať svítíme jak svítíme značky i cestičky nikde, takže v 1 po půlnoci upadáme do komatu ve větvích kleče a čekáme na ráno.

 

Den sedmý:

V 4 hodiny ráno už začíná vidět a daří se mi rozpohybovat ztuhlé tělo(noc byla chladná, asi ten ledovec). Jediný, kdo je rozcvičen je Mareček, který, aby nepodlehl chladu hraje na navigaci hru a má rekord v sestřelování meteoritů(stojí na kameni a točí se podle směru střelby, vypadá tu dost zajímavě). Podle mapy jsme moc vlevo a tak po hodině boje s klečí a svahem nacházíme značenou cestu a v 11 jsme u auta. Musím poznamenat, že sestup v noci touhle cestou bych už raději neopakoval, je to dost kolmý a letos tam asi už někdo i šel. Rybu si tedy necháme někdy na příště, protože náš momentální stav vyžaduje delší odpočinek, takže jedeme domů.

Za celou výpravu musím vyzvednout Marečkův výkon v mazlavém komíně za 5 se dvěma skobkama a délkou 70 metrů, protože nechtěl viset na štandu za vklíněný skalní blok. Ostatní epizodky během naší výpravy mohu volně upravit při ústním vyprávění.

Jarda + Mareček + Lukáš

 

 

- mapa oblasti - tady bych chtěl upozornit na ŠEDIVÉ tečky a čárky co jdou zhruba vodorovně středem obrázku - tudy jsme měli jít - ČERNÉ tečky ukazují kudy jsme šli a větší chumáč černých teček poblíž pravého okraje označuje místo, kde jsme hajali Usmívající se

 

- graf sestupu - zahájení cca 21.00 od lanovky, konec 9.00 dole ve vesnici - spaní někde tam kde je značka :)

 

Sdílet: 

Přidat komentář

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer