slideshow 1 slideshow 2 slideshow 3 slideshow 4 slideshow 5 slideshow 6 slideshow 7 slideshow 8 slideshow 9 slideshow 10 slideshow 11 slideshow 12 slideshow 13 slideshow 14 slideshow 15 slideshow 16 slideshow 17 slideshow 18 slideshow 19

Jste zde

Skalní muž 2013

Tohoto ročníku jsem se zúčastnil s Marečkem a Jančou jako doprovodem, která ještě nikdy na Hrubici nebyla a tak se těšila na opravdové lezecké závody pro drsňáky.

Letošní závod ještě přitvrdil, lezlo se 60 spár, a tak slabší kusy odpadly ještě před startovním výstřelem. Už na startu s Marečkem potkáváme skutečné spárové borce v ošuntělých hadrech s vyztuženými koleny, lokty, kotníkovými lezkami a spárovými rukavicemi. Ale i my jsme připraveni. Já, se svými znalostmi oblasti,spárovými rukavicemi a kotníkovými lezečkami, dlouhými kalhotami a dvěma tričky až pod lokty vypadám jako neostrouhatelný brambor, zatímco Mareček plný optimismu a nadšení v krátkém triku, vysypává z baťohu pouze dlouhé tepláky a zjištění, že rukavice zůstali doma. Janča nechápavě pozoruje startovní mumraj a pozoruhodné vybavení některých závodníků. 

Startovní pivo zdoláváme tempem zkušeného alkoholika a vrháme se na trať dle mého plánu. První spáru kosíme v takové rychlosti, že Jana ani nestíhá zpozorovat, že k jištění nedošlo, ale její nervozita stoupá, protože se objevují další závodníci a zběsile naskakují do další cesty a předvádějí pohyby o kterých se mnohým zdá jen v těch nejdivočejších snech. I my se vezeme na vlně nadšení pod další volnou spáru a Mareček valí vzhůru a …. zase valí dolů, ukázkový tygr z pěti i s otiskem v písku. Lehce otřesen na duši mi předává štafetu a já dávám na „ POHODU“. 

Janča v tento okamžik pochopila a se zakrytýma očima vykřikovala bože jisti,jisti,jisti, ale bohu-žel, často to prostě nešlo. Poté, co však Mareček zanechal svůj otisk pod Kvedlovačkou a dolezl si to v klidu na druhym, proměnil se ve spárovou frézu a valí jednu cestu za druhou bez bázně a hany, což mi velmi vyhovuje, protože moje protočené rameno ve třetí spáře mi nedovoluje zvednout ruku příliš vysoko, a to je při lezení docela nevýhoda. Dokonce mu nevadí ani odřeniny na všech možných částech těla a stíhá uklidňovat i Janču slovy kliiid, máme to pod kontrolou.
Pivní body poctivě kosíme během závodu, ale naše tempo začíná lehce skomírat, pravděpodobně se začíná projevovat úbytek krve i odvahy a nárůst pohmožděnin. Jana už je klidnější a občas si sundává dlaně z očí a vychutnává si pohled třeba na budoucí vítěze, kteří se kolem nás jen mihnou tempem vyšlechtěného chrta a to jak v pohybu horizontálně, tak i vertikálně.
Konečně přichází milosrdná tma, která nás zastavuje u 22 spáry a zakrývá naše silně znečištěné a pohmožděné postavy. Za svitu čelovek běžíme na Valdštejn, kde nám zbývá dorazit poslední čtyři piva a tím splnit limit na titul. Jak jistě všichni tuší, nejtěžší část závodu je před námi. Nebudu a nechci popisovat pot na našich čelech, mé křeče v žaludku a Marečkovi vypoulené oči, atd……

Prostě jsme to tam poslali a titul je náš, SLÁVA NÁM A SUPER AKCE!!!!!!!!!!

Jarin

fotky zde

Termín akce: 
Sobota, 31 Srpen, 2013 -
08:30 to 22:00
Sdílet: 

Komentáře

Obrázek uživatele marek

Jardovi nehynoucí díky a sláva !!! Usmívající se

Přidat komentář

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer