slideshow 1 slideshow 2 slideshow 3 slideshow 4 slideshow 5 slideshow 6 slideshow 7 slideshow 8 slideshow 9 slideshow 10 slideshow 11 slideshow 12 slideshow 13 slideshow 14 slideshow 15 slideshow 16 slideshow 17 slideshow 18 slideshow 19

Jste zde

Osp 5.4. – 14.4. 2013

Osp 5.4. – 14.4. 2013

Tento článek vznikl na základě sympatického výletu čtyř kamarádů, kteří se na poslední chvíli rozhodli změnit plány a odtrhnout se od další šesti-členné party, která se vydala opačným směrem do Francie. Ondřej, který nevěřil počasí ani ve Francii ani ve Finále navrhl Osp, který sliboval nadějné podmínky. Já, David a Míša jsme mu dali za pravdu, a tak jsme narychlo sehnali ubytování v Hostelu Xaxid a ve stejný den i čas jsme vyrazili za dobrodružstvím. Cesta byla příjemná, jelikož jsme měli v kapse žolík, jménem David, a tak bylo o zábavu postaráno. Na penzion jsme dorazili kolem půl třetí ráno, bohužel o hodinu později než jsme slíbili, a tak nás od hostitele jménem Dušan čekalo nepříjemné přivítání. Druhý den nám ráno začalo o něco později, jelikož přes noc zapršelo a noční příjezd byl vyčerpávající, tak jsme z našich vyhřátých pelechů vylezli až v deset. Snídaně byla dosti zajímavá, jelikož jsme bydleli přímo s rodinou, která se skládala již z jmenovaného Dušana,Tiny a malého dvouletého syna Toma. Mně osobně bylo potěšením poznat obyčejnou Slovinskou rodinku, hlavně Dušana, který nám přišel dosti „vyhul“. Po kvalitní snídani jsme se vydali do skal. Jelikož jsme byli nerozlezeni, dali jsme přednost Črni Kalu, o kterém jsme zprvu trochu pochybovali vzhledem k nočnímu dešti. Kupodivu zde bylo dost suchých cest, a tak jsme se tu parádně rozlezli. Sobotní večerka padla dosti brzo, jelikož nás prvoroční seznámení se skálou dosti vyčerpalo. Do nového dne jsme se budili s novými spolubydlícími.

Po prvním ranním pozdravu jsme zjistil, že to jsou kupodivu Češi z Prahy s jmény Jirka, Franta a Štěpán. Po rozlezovém dnu v Črni Kalu jsme se rozhodli pro oblast Mišja Peč.

V této nádherné oblasti Pačes poslal 7B+ druhým pokusem, z kterého měl zaslouženou radost. Já jsem si zde vybral cestu jménem Rodeo za 7A, které jsem bohužel třemi pokusy neudolal a tak mi ho David vyfoukl druhým ostrým pokusem. Zde jsme potkali naše nové spolubydlící, kteří zrovna měli dosti zajímavé téma o Dušanově stereotypním životě. Od Franty tam padla hláška: „Ty vole ten stereotypní víkend musí být horší než ten středeční sex“ a podobně.

Po zbytek dne kluci strávili krokováním dalších cest jako je například Hobit za 7C. Při pozdním návratu, kdy Ondřej stále kritizoval mé milované auto jsme museli jet do Kopru dofouknout na půl prázdné kolo. Návrat na Hostel nás uvítal příjemnou vůní z krbu, kde probíhala pravá Pražská „barbekjů“ s Frantovými poznatky jako je: „ Ty vole jak tohle někoho může ku*va bavit?“. Po dobré večeři z Vitana sáčku a domácím Slovinském víně, kdy David prohlásil, že cítí lokty mu na to pohotově Jirka odpověděl, že by si je měl umýt.

Druhý den ráno jsme se přestěhovali od naší slovinské rodiny a pražských kamarádů do druhé chalupy, kde nás k naší smůle uvítal mladý páreček z Polska. V rámci nějakého navázání konverzace David položil otázku odkud (mysle odkud přesně) jsou. Na toto mu mladík odpověděl pozdviženým obočím a odpovědí: „From Poland??“. Míše, která si v Mišja Peči moc neužila, byl věnován pondělek a tak jsme nakoukli opět do Černi Kalu.

Zde Míša vylezla spoustu cest s nejvyšším hodnocením 6A. Po pár hodinách Míša prohlásila, že už je odlezena a my měli šanci se kouknout do Mišja Peče, kde Ondřej druhým pokusem vylezl další 7B. Já jsem zde opět pokusil své vytoužené 7A, které mi stále unikalo v jednom kroku, ale byl jsem na tom lépe než David, který si při nacvičování Hobita „odvařil“ šlachy v předloktí.

 V úterý jsme měli Rest day, tudíž jsme vstávali pozvolna až do 11 hodin, kdy jsme já a David pozvolna posnídali a Ondra s Míšou pozvolna poobědvali. Poté jsme se jeli podívat do Koperu, kde jsme nakoupili a prošli si nábřeží, kde jindy lidé chodí v plavkách, ale my tam měli na sobě všechno co jsme měli s sebou. Při zpáteční cestě jsme od Pačese opět poslouchali kritiku na moje auto. Po příjezdu na ubytování jsme potkali Frantu a spol. Frantovi David sdělil, jak příjemné spolubydlící máme, načež Franta odvětil: „Měl jsi říct: Poland? Where it is? I have never heard it. Maybe in North Afrika? Near the Kongo?“

Když jsem na ubytovně dělal fotky a přitom si vařil večeři, tak jsem využil toho, že se nacházíme v kuchyni a ne v autodílně a poprosil jsem Pačese, jestli by mě upozornil, až se mi bude vařit voda na těstoviny, pokud ovšem ví, jak taková voda vypadá.

 Ve středu jsme vstali na místní poměry velmi časně a v 9 hodin jsme už jako první přicházeli ke skalám. V noci sice sprchlo, ale mezi proudy vody tekoucími ze skal se našla i suchá místa. Pačes posílá další 7b+ druhým pokusem a Míša 6A flash a k tomu ještě historicky první 6b. David zkoušel prolézt 7b, ale kvůli bolesti šlach to vzdal. Já jsem dal pár pokusů v Rodeu, které však bylo zateklé víc než obvykle a tak jsem opět nepochodil. Večer na ubytování se však polská dvojice ukázala jako poměrně „v pohodě“, když však nesprávnému člověku nabídli víno. David s nimi poté začal komunikovat živěji a nakonec s nimi hrál a i žolíky.

Další den jsme po dlouhém hlasování zvolili Osp. Už cesta byla velice zajímavá. Kvůli propagačnímu videu jsem nechal řídit Pačese. Když jsem po nejzajímavějším úseku vypnul kameru, asi po 500 metrech nás svojí plácačkou s nápisem STOP zastavovala policejní hlídka. Pačes jen prohlásil: ,,Ku*va co mám dělat, policajti?!“ Sympatický, asi 150kilový příslušník, nakonec zkontroloval papíry od vozu, v kterých byla i končící technická kontrola a mávnutím ruky nás pustil dál. Když jsme konečně přijeli na parkoviště ke kempu, tak si Pačes oddychl a prohlásil, že ho za volant už tento výlet nedostanu. Po náročném výstupu, kdy jsme málem vypustili duše, nás uvítala masivní skála, s bohužel zateklým 30m dlouhým 7A, které jsme si chtěli všichni (až na Míšu) zkusit. Nakonec se všichni rozlézáme v 6B, kde se nechávám spouštět u druhé presky s bolavým levým loktem a namoženými bicáky. Mezitím si David vybírá 7A+ a já se rozhoduji dát si Rest day.

David začíná krokovat cestu a já si připravuji džimáru, abych se dostal nahoru a udělal nějaké dokumentární fotky. Po zkrokování cesty a dvou dalších pokusech se konečně zadařilo. Pačes, který bedlivě pozoroval, si tuto cestu střihl stylem flash. Fotky a videa přibývají, den se krátí a mi se pomalu s Ospem loučíme. Při návratu na Hostel nás přepadává únava, a tak jdeme brzo spát. Páteční ráno si přispáváme, jelikož jsme vyhlásili Rest day a vylézáme z pelechu kolem 11 hodiny. Po lehké snídani a rozloučení s polskými spolubydlícími, kterým končí pobyt, jedeme nakoupit do Koperu. Z nákupu se vracíme kolem druhé hodiny do prázdného apartmánu a já se ujímám svého řemesla a začínám dělat oběd z čerstvě koupeného lososa. Po naplnění našich prázdných žaludků, (kdy celý týden znaly pouze těstoviny) uleháme k odpolednímu odpočinku. Kolem páté mě David budí s otázkou, zda nechci zkusit své vytoužené Rodeo. Nasedáme s Davidem do auta a jedem do Mišja Peče, kde dávám pokus a zjišťuji, že mi to bolavé ruce nedovolují, a tak se vracím opět s nepořízenou. Při návratu na Hostel, kde probíhá romantická večeře mezi Míšou a Pačesem se domlouváme, že při pátečním večeru si dáme trochu domácího vína od Dušana. Kupujeme pro jistotu hned tři litry, které během večera samozřejmě padly s dopomocí Davida, který se nám krapet opil. Při dobrém víně, kdy plánujeme nadcházející dny, padlo jasné slovo ÚNAVA, a tak se rozhodujeme pro sobotní odjezd. Hraní karet a živá konverzace nám vydržely až pozdního večera. Sobotní ráno, které začalo kolem deváté, proběhlo ve stylu rychlé snídaně a balení věcí, abychom, aspoň na chvíli, stihli navštívit Mišja Peč. Ke skále přicházíme kolem poledne, kdy začíná být poměrně horko. Zde se kluci doráží posledními cestami a já dávám poslední a neúspěšný pokus v Rodeu. Kolem třetí se loučíme s překrásnou „Myší Dírou“ a odjíždíme na dlouhou cestu domů, kdy dokonce Pačes opět na chvíli usedá za volant, abych se mohl v klidu najíst. Cesta byla rychlá a příjemná. Cestou plánujeme další vysněné výlety do Ospu, ve kterých mě čeká mé vytoužené Rodeo a nás všechny spousta dalších krásných cest.

Na závěr snad už jen podotknout, že při psaní tohoto článku byl pro psaní tohoto článku World jasná volba, jelikož po některých z nás bylo hodně co opravovat :).

 

Termín akce: 
Pátek, 5 Duben, 2013 - 18:00 to Neděle, 14 Duben, 2013 - 18:00
kategorie: 
Sdílet: 

Komentáře

Obrázek uživatele marek

krásné :)

mise skoro splněna, david podlehnul :D není nad to, když je v teamu kuchtík, hmm lososa, závist :)

Je vidět, že Lukáše budeme muset přeřadit do B-teamu. Nebude se muset ničit v 7ačkách a vařit mu dovolíme každej den....

není to vaření málo? já bych mu i dovolil se samostatně starat o nákup a závoz potravin, úklid ložnice a tak podobně - aby neměl pocit, že si ho nevážíme

No to je pravda a když bude mít čas, tak může chvilku i jistit, aby se dostal ke skalám..

Přidat komentář

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer